Recenze - Nádherné bytosti

Anotace:

Ethan žije v městečku Gatlin v Jižní Karolíně celý život, stejně jako celé generace jeho rodiny. A jedno ví bezpečně – tady se nikdy nic nemění, nikdy se nic neděje. Pak se však objeví Lena Duchannesová a najednou není nic takové, jako bylo dřív. Ethan postupně zjišťuje, že výstřední, zvláštní, nešťastná a nesmírně přitažlivá Lena je z rodiny mocných Zaklínačů a o jejích šestnáctých narozeninách na ni má dopadnout kletba – kletba, která ohrožuje její život. Lenu a Ethana však k sobě váže hlubší pouto, než kterýkoli z nich tuší, a Ethan je možná Leninou jedinou nadějí.

Nakladatel: Knižní klub
Počet strana: 512
Vazba: Vázaný
Vydáno: 04/2011

Gatlin

Gatlin je malé, typické plantážní městečko na jihu USA, kde se nic nového neděje. Žijí zde celé generace rodin, které se navzájem znají už od narození a jako v každém malém městě hlavním předmětem zájmu jsou tady drby. Kdekoliv, kdykoliv a cokoliv někdo provede, okamžitě to ví celé městečko. Asi bych ho tak trochu přirovnala ke Stepfordským paničkám. Každý má své určité postavení a toho se pevně drží, ale najdou se i tací, kteří vybočují. Například Amma, hospodyně Wateových, která je vyznavačkou woodů, nebo také městský podivín Macon Ravenwood, který žije v sídle na Ravenwoodu a nikdy nevychází z domu. Co mi přišlo velice zábavné je to, že všichni jsou posedlí občanskou válkou severu proti jihu, ve které ale jih prohrál. Každopádně, co dokáže v Gatlinu způsobit opravdu velký poprask je, když se tam někdo přistěhuje, (protože do Gatlinu se běžně nikdo nestěhuje) a navíc, když je to neteř starého Ravenwooda je to o to větší poprask.

Čáry

Celá knížka je o magii. Počínaje Ammou, která vyznává woodů, věstí z karet... Tato schopnost se v jejich rodině dědí po generace. Dokáže komunikovat se svými mrtvými předky, kteří ji taky pomáhají a snaží se ochraňovat všechny na kterých jí záleží. Konče Ravenwoodem a Duchachannesovými což jsou rodiny zaklínačů. Jsou jedinou rodinou u které se o 16 narozeninách dítěte rozhoduje, jestli se přidá k temným, nebo ke světlým zaklínačům. Bohužel nemají sami na výběr, ale jsou vyžádáni. Je to kvůli dávnému činu jejich předkyně Genevieve a jeího prokletí za čin, který udělala. A právě proto se Lena bojí, toho že se z ní stane temná zaklínačka.

Rodina
Rodina je v Gatlinu pro všechny velmi důležitá. Ať už je to z důvodu, aby se ukázali před ostatními, děti následovaly své rodiče v tom co dělají, nebo z toho nejdůležitějšího a nejprostšího důvodu, což je pospolitost rodiny. Rodina Wateových to nemá zrovna nejlehčí. Ethanovi zemžela matka při autonehodě a otec se celé dny schovává v knihovně ze které skoro nevychází ven, jediný člověk se kterým má Ethan možnost doma komunikovat a který se o něj stará je Amma. Rodina Duchannesových a Ravenwoodových zase naopak drží pospolu. Je to hlavně proto, že všichni jsou zaklínači. A právě jejich pospolitost se mi líbila. To, že se sjížděli na každý svátek, navzájem jim na sobě záleželo a pomáhali si, kdykoliv měli nějaký problém.

Eathan

Ze začátku jsem ho považovala spíš za holku v klučičím převleku. Čekala jsem totiž, že to bude takový frajírek, protože tak se většinou chovají kluci v Ethanově věku. Ale opak byl pravdou. Žádný frajírek to rozhodně není. A musím uznat, že postupem času se mi jeho chování začínalo líbit. Nebál se dát najevo své city, dokázal se dokonce postavit lidem, které znal celý život a kteří, jak zjistil dokázali být pěkně zlí. Dokázal se jim postavit i přesto, že to pro něj mělo určité následky. Ale vlastnost, která na něm byla nejlepší byla ta, že se nechtěl nikdy vzdát. Ať se dělo cokoliv, snažil se dál bojovat a nevzdával se.

Lena

Holka ze zaklínačské rodiny, která se do Gatlinu přistěhuje ke svému strejdovi Ravenwoodiovi. Lidé kteří se přistěhuji už to i tak mají těžké, ale když se přistěhuje Lena k Ravenwoodovi, má to ještě horší. Ze začátku se zdá jako silná osobnost, ale postupem příběhu se ukazuje, že to tak vůbec není. Dalo by se říct, že je ufňukaná a velice snadno se dokáže vzdát. Tím ale nechci říct, že postava Leny se mi nelíbí. Je hodně zajímavá. Například oblékání, nosí prostě svůj styl a to v čem se dobře cítí, nesnaží se vypadat přesně jako ty praštěné holky ze školy. Pořád píše básničky, které souvisí s její náladou a podle toho, jak se cítí. Ale asi ta nejzajímavější věc na ní je její náhrdelník s množstvím přívěšků, které vypadají, jako by spíš patřily do popelnice. Jenže právě tyto přívěšky pro ni mají velkou cenu. Každý přívěšek značí nějakou pro Lenu důležitou událost.

Lena a Ethan
Dva teenageři, kteří se do sebe zamilují, na tom by nebylo nic divného, kdyby Lena nebyla zaklínačka. Ještě ke všemu zaklínačka, která nemá možnost rozhodnout o svém osudu. Co se má stát, to se stane. Navzájem pro sebe znamenají opravdu hodně. Jeden druhého drží nad vodou v těžkých chvílích. A navzájem se potřebují. Ethan se dokáže vzdát "přátel" kteří Lenu nesnáší proto, že ji miluje a chce sní být i když to nemá jednoduché jak ve škole, tak i doma. Pomáhá Leně bojovat s jejím osudem a nevzdává to ani ve chvíli, kdy to Lena chce vzdát. Ale co se stane, když zjistí, že spolu nemůžou být?

Odpočítávání času
Odpočítávat čas do narozenin není nic neobvyklého. Je tolik z nás, kteří se těšíme až budeme zase o rok starší. Ve čtrnácti se těšíme na patnáct - dostaneme konečně občanku, v sedmnácti se těšíme na osmnáct - budeme plnoletí a můžeme si konečně udělat řidičák...Ale odpočítávat čas tak, že si každý den na ruku napíšeme o jeden den míň 45, 44, 43... Tak to je opravdu hodně zajímavý nápad. Pokaždé, když se podíváte na ruku, připomenete si, že je zase o jeden den míň do vašich narozenin. Ale řekněme si to na rovinu, Lena je zajímavá sama o sobě, takže tohle by vás u ní nemělo zas až tak moc překvapit :D

Knížka
Musím říct, že u téhle knížky jsem se kolikrát opravdu nasmála. Třeba přezdívka obchodu čmajzni & zdrhej, z toho jsem měla opravdu dost. Jinak jsem se vážně u téhle knížky nenudila. Děj byl zajímavý, nebyl zbytečně zdlouhavý a pořád se něco dělo. Konec mě dokonce tak překvapil, že bych to ani nečekala.

Takže knihu doporučuju!!! Pokud máte rádi knihy o čarodějích (pardon, zaklínačích, na tom si dost potrpí :D) a milostných vztazích je to kniha právě pro vás.

Hodnocení: 

V Gatlinu člověka žádný překvapení nečeká. Je to ten nejpitomější zapadákov. Aspoň jsem si to myslel. Ale to jsem se sakra seknul. (Ethan Wate)

Byla jedna kletba.

Byla jedna dívka.

A úplně na konci

byl hrob

          Originální obálka                                               Další díly

               

Knížku si už teď můžete předobjednat na stránkách Knižního klubu.

Tímto bych taky chtěla ještě jednou moc poděkovat Knižnímu klubu za poskytnutí Reading copies.

Recenze - Křídla

Anotace:
Aprilynne Pikeová nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh – originální fantasy s přídechem thrilleru a horroru, ale i s prvky love story – o dívce se zvláštním jménem Laurel se čte doslova jedním dechem. Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt…


Nakladatelství: Fortuna Libri
Počet stran: 304
Vazba: Vázaná

Laurel:
Mě osobně připadala velice milou dívku, která byla také velice chytrá. Poprvé šla až na střední školu, jinak ji učila doma její mamka. Ze začátku to pro ni bylo dost obtížné, necítila se v uzavřeném prostoru, měla raději venkovní volnost a sluníčko. Postupem doby si na školu a spolužáky docela zvykla, obzvlášť se kamarádila s Davidem.
Co bylo na Laurel zajímavé tak to, že nedokázala sníst pořádně nic jiného než zeleninu a ovoce. Ze všeho ostatního jídla ji bylo špatně.

David:
Velice milý a hodný kluk. Už od začátku má zájem o Laurel. Stane se jejím dobrým přítelem, které ji pomůže se vším, co jen půjde. Neváhá kvůli ní jít i do velkého nebezpečí. Laurel má rád víc než jen jako kamarádku,ale ona si není zase až tak jistá, co k Davidovi cítí.
Miluje biologii a je ochotný pomoci se vším, co jen půjde.

Strach:
Jednoho dne se Laurel z ničeho nic na zádech objevila bulka. Každým dnem rostla více a více. Měla velký strach, jestli to není náhodou rakovina. O pár dní později se ráno probudila a místo boule na zádech tam měla květ.
První co mě napadlo bylo, že je to víla. Ale nebylo tomu tak. K tomu až později.
S květem se svěřila Davidovi, který neváhal a okamžitě se ji snažil pomoci. Zkoumali ho pod mikroskopem… Nakonec přišli na to, že Laurel vydrží dlouhou dobu bez kyslíku, protože dýchá oxid uhličitý a ten mění na kyslík, taky zjistili, že krev Lurel není červená.
Bylo toho na ni opravdu moc a tak se vydala do starého domu od rodiny, odkud se nedávno přestěhovali.

Tamani:
Ten dům prostě milovala. Hrozně ráda se procházela po lese, kde najednou spatřila nějakého kluka. Řekl jí, že se jmenuje Tamani, poprvé se s ním moc nebavila, ale jak se v lese objevila podruhé povídali si spolu mnohem víc až tak nějak přišla řada na její květ. Zjistila, že Tamani má také květ. Vše ji vysvětlil. Řekl jí, že je Florela, což je vlastně kytka, ale lidé kteří o nich dříve věděli je nazývali vílami. Jsou čtyři typy Florel, jarní, letní, podzimní a zimní.
Také ji pověděl, že v lese, který patří k jejich starému domu je průchod do světa Florel a že dům nesmějí prodat. Laurel se kdysi jako malá zavázala, že půjde do světa lidí a pomůže uhlídat bránu. Nic z toho si ovšem nepamatuje, Tamani jí to musí povědět.
Mimochodem, Tamani mi padl do oka víc než David. Okamžitě se mi zalíbil a moc jsem chtěla aby se dali Laurel a Tamani dohromady.Davida mám taky ráda, ale prostě ne tolik.

Boj o záchranu světa Florel:
Laurel se zapojí a pomáhá Florelám udržet pozemek a jejich svět v bezpečí. Není to ovšem vůbec jednoduché. Číhá na ni mnoho nepřátel a zlých lidí. V boji proti zlu ji pomáhá jak Tamani, tak také David. Jo a Tamani s Davided se navzájem moc nemusí. Kdo by se taky divil, když oba stojí o tu samou dívku?

Můj názor:
Dost povedená kniha. Florely byly zajímavý námět, autorka se vyhnula častému tématu víl, vlkodlaků, upírů…

Hodnocení: 

Tímto bych také chtěla moc poděkovat nakladatelství Fortuna Libri za poskytnutí recenzního výtisku.

Lia

Welcome, welcome...

Vítejte na mém novém blogu, který se bude věnovat knihám. Bude to blog, na kterém budu publikovat pouze své recenze na knihy, které přečtu. Bohužel nemám tolik času, abych byla často na internetu a sledovala, kdy jaká kniha vychází a psala to na blog. Dříve jsem to tak dělala, publikovala jsem na blogu books-of-my-life.blogspot.com pod jménem Eby. Bohužel dnes už tolik času nemám, práce, škola... Blogování mě ale moc baví a to obzvlášť psaní recenzi, takže jsem to vyřešila alespoň takto. Nebudu ale publikovat pravidelně, protože absolutně nevím, kdy knihu stihnu přečíst, jestli za týden, dva... takže to bude opravdu takové nepravidelné.
A proč jsem si založila nový blog a nepokračuju na tom starém? Je to jednoduché, potřebuju změnu a tak jsem si řekla, že se změnou článků by mohla přijít i změna celkového názvu a vzhledu blogu a když už, tak začnu úplně od začátku a proto si měním i svou přezdívku z Eby na Lia. Je to asi zvláštní, ale když už udělám nějakou změnu, tak se vším všudy :)

Lia