Recenze - Hon

Autor: Andrew Fukuda      
Název: Hon
Díl: První
Datum vydání: 4/2014






Tak trochu obrácená společnost:
Ve světě, ve kterém se odehrává kniha jsou lidé a glupani. Za lidi se považují vlastně upíři. Chodí do školy, do práce, dělají vše jako my lidé. Spí ve spacích hácích na stropě, sluneční světlo je spálí, smějí se tak, že se škrábou na zápěstí, jsou velice rychlí
Glupani jsou vlastně lidé jako my jedí normální jídlo, sluneční světlo je nezabije, normálně se smějí, spí v posteli… V knize jsou ale nazývání glupany, jsou považováni dá se říct za zvířata a už skoro vyhubeni. Zůstává jich jen hrstka. Jsou nejlepší pochoutkou pro „lidi“

 Hlavní hrdina:

Hlavní hrdina se jmenuje Gen. Je glupan, který ale chodí do školy a žije mezi „lidmi“. Denně musí podstupovat přípravu, aby mohl vyjít ven a jít do školy aniž by poznali, že není „člověk“. Je to ovšem velice nebezpečné, kdykoliv můžou přijít na to, že je jiný a není jako oni. Žije sám, ale dříve bydlel s otcem, jenže toho kousli a on se přeměnil a tak Gen zůstal sám. Všechno mu zatím vychází do dne kdy je vyhlášen hon na glupany a losují se čísla, která byla každému „člověku“ přidělena. Jedním ze šťastných výheců honu je také Gen.

 Pravidla:

Nikdy se neusmívej, nepochichtávej ani nesměj nahlas, nikdy neplač ani nedovol, aby ti do očí vstoupily slzy. Za každých okolností si zachovej neurčitý, klidný výraz. Jediné emoce, které kdy lidé dají najevo, jsou chuť na glupany a romantická roztouženost. Další z pravidel, které dával Genu jeho otech jsou například, že si musí pomazat celé tělo máslem, kdyby šel ven za denního světla, protože opálená nebo spálená kůže se těžko vysvětluje. Neustále se musí holit, nikdy nesmí usnout na veřejnosti…

 Hon na glupany:

Jedná se o hon, kdy jsou vybráni „lidé“, kteří se jej zúčastní a ti si mohou pochutnat na glupanech. Takovou tu příležitost si přejí všichni. Jenže hony se pořádají jednou za pár desetiletí, protože glupani už skoro nejsou. Tentokrát bude ale hon trochu jiný. Aby neskončil během chvilky, protože „lidé jsou mnohem silnější a rychlejší než glupani, dostali glupani zbraně. Dýky, oštěpy a také Fluony. Jsou to zbraně, které vyzařují UV paprsky a tak mohou zranit, ale také dokonce zabít „lidi“.

 Můj názor:

Kniha se mi docela líbila, i když pro mne byla místy trochu zbytečně zdlouhavá. Velice se mi zamlouval hlavní hrdina, jelikož byl už v mladém věku samostatný, ovšem bylo to tím, že ho k tomu donutily okolnosti. Co bych vytkla je, že hned na začátku knihy nebylo vůbec vysvětleno, jak se vyvinuli „lide“ a dostali se do čela společnosti a jak se glupani dostali do pozadí a stali se lovnou zvěří.
Zda to už tak bylo od začátku evoluce, že „lidé“ se takto vyvinuli a glupani byli „nepodaření“, nebo přišla nějaká epidemie…
Kniha vám prostě na začátku řekne, že to tak prostě je na světě „lidé“ a glupani a hotovo.

 Hodnocení: 3½ hvězdičky

 

Chtěla bych také mockrát poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí Reading copy.

Recenze - Pád

Autor: Lauren Kate           

Název: Pád

Série: Andělé

Díl: První

Datum vydání: 2011/08

 

Luce/Lucinda:

Hlavní postava z jejíhož pohledu je kniha vyprávěna. Je podezřívaná z vraždy spolužáka, kterého nezabila, zabily ho stíny. Nicméně se dostala do Sword&Gross. Což je polepšovna se školou. A tady taky začíná její příběh. Luce je popisována jako hezká holka s tmavými kratšími vlasy, které ji musela mamka ostříhat, protože je měla spálené, z požáru při kterém zemřel její spolužák z jehož smrti je podezřívaná.

 

Swor&Gross:

Tak tohle byla opravdu velice zajímavá škola. No on to byl vlastně pasťák se školou pro problémovou mládež. Musím říct, že autorčin popis školy mě osobně neskutečně vtáhl a zaujal. Jak popisovala neupravené a zarostlé hřiště, staré, temné a strašidelné budovy, tělocvičnu, která byla v odsvěceném kostele, kde v hlavní místnosti místo lavic byl obrovský plavecký bazén a hřbitov, jež byl těsně u školy, na němž byly staré, zarostlé náhrobky. Prostě nádhera. Celé to místo mě do sebe vtáhlo. Najednou jako by jsem se tam ocitla, u jsem nebyla v obýváku, ale ve Sword&Cross. Zajímavé byly taky školní uniformy, které museli nosit. Mohly nosit cokoliv, ale vše muselo mít černou barvu. Páni, jak já bych se na to místo ráda podívala. Navíc po celém školním areálu byly rozmístěny kamery, které sledovaly každý jejich krok. Ovšem někteří žáci byli dosti vynalézaví a v kamerách vyměnily baterky, nebo otočili na jiné místo.

 

Zmatek v hlavě:

Na Sword&Gross jsou dva kluci, kteří se Luce líbí, k jednomu jí to ale táhne mnohem víc. Je jím až posedlá. Jmenuje se Daniel a je neskutečně krásný. Ovšem je tam ještě jeden, jmenuje se Cam. Je také krásný a Luce se líbí, není tam ovšem taková přitažlivost jak k Danielovi. Bohužel Daniel se k Luce chová hodně odtažitě, kdežto Cam jí dává očividně najevo, že se mu líbí. Dilema Luce je v tom, že k Danielovi jí to moc táhne, ale o jí očividně nechce, kdežto Cam jo. Cítí se s ním velice dobře, ale není to prostě Daniel.

 

Daniel:

Naprosto boží kluk. Už od začátku knížky jsem si ho velice oblíbila. Je krásný, no prostě úžasný, ale k Luce se nechová moc hezky a taky se chová odtažitě. Je na něm něco moc zvláštního, ale člověk ze začátku neví co. Jeho osud není moc šťastný, ale přes to vše, co vytrpěl se stále drží naděje.

 

Cam:

Tak ze začátku tenhle kluk vypadal jako milý a super. Věnoval se Luce a bylo poznat, že jí má rád a opravdu o ní stojí. Postupem času mi na něm ale začalo něco vadit. Nevěděla jsem ovšem co přesně. Možná to jeho chování, nebo vystupování? No nevím, ale nakonec se z něho vyklubal někdo úplně jiný.

 

 Minulé životy:

Opravdu existuje reinkarnace? Ano v této knize existuje. Luce měla zvláštní sny ve kterých vídala Daniela jako anděla. Taky se jí stávalo, že věděla jak přesně Daniel plave…, jako by ho už někdy viděla a věděla o něm nějaké věci. Ale jak je to možné, když ho ve Sword&Cross vidí  poprvé v životě? Nakonec se od Daniela dozvídá, že se neustále vrací, reinkarnuje se přibližně každých sedmnáct let. Danel, že je anděl, je nesmrtelný a oni dva se moc milují. Bohužel většinou, když se políbí, Luce zemře. Není jim souzeno být spolu. Vrátí se každých sedmnáct let a Daniela vždy najde, ať je to v Rusku, Anglii… vždy jej nade aniž by to tušila. To je to, co ji k němu táhlo i teď. A Daniel je odsouzen k tomu ji vždy ztratit.

 

Nevěřím:

Ze začátku tomu Luce nemůže uvěřit, není to přece možné, ale opravdu je tomu tak. Vydává se Danielovi říct, že už tomu věří. Ovšem něco se děje.

Z Cama a Molly ( holka se kterou se Luce neměla ráda) se vyklubou také padlí andělé, ale zlí a naproti nim stojí Daniel, Gabriell a Arianne (dvě kamarádky Luce), kteří jsou padlí andělé na straně dobra.

Nastává bitva mezi dobrem a zlem. Bitva skončí nerozhodně, to je ovšem jen začátek.

Daniel se musí s Luc rozloučit a posílá jí d bezpečí než se něco vyřeší, což teda nevím co, nebylo to řečeno. Ale snad se zase brzy setkají.

 

Můj názor:

Opravdu velice povedená kniha. Kniha, která mě opravdu úplně vtáhla do děje. Velice se mi líbila. Spisovatelka vytvořila zajímavě ponuré a strašidelné místo, kde se děj knihy odehrává. I téma andělů je velice dobré.

 

Hodnocení: dávám 4 hvězdičky

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Recenze - Letopisy Narnie: Čarodějův synovec

Anotace:
Je spousta dveří, ale pouze jedny vedou do jiného světa. Projděte s námi do země zázraků a kouzel - do Narnie!
Staňte se spolu s Digorym a jeho kamarádkou Polly svědky zrození pohádkové země! Seznamte se s bájným lvem Aslanem, který ji chrání, a poznejte zlou čarodějnici Jadis, která chce všechny ovládat.
Nenechte si ujít fantasy bestseller, který nadchl miliony čtenářů po celém světě.

Vazba: Tvrdá
Počet stran: 208
Nakladatelství: Fragment

Pěkně od začátku:
Polly a Digory jsou kamarádi, kteří spolu tráví léto, které je toho roku škaredé a chladné. Bydlí vedle sebe v domech, které jsou navzájem spojené půdami. Jednoho dne se rozhodnou prozkoumat ostatní půdy, až se ocitnou místo půdy v hezky zařízeném pokoji. Nejsou ale sami, v křesle u krbu sedí Digoryho strýc Andrew. Ten je dost velký podivín. Zamkne a děti nechce pustit. Říká, že právě takové dvě děti potřeboval. Polly Digory z něj mají strach, ale postupně se uklidňují. Bohužel není tomu na dlouho.

Žlutý a zelený prsten:
Tyto prsteny jsou velice mocné. Polly si jich všimne u strýce Andrewa na stole a moc se jí líbí. Strýc Andrew jí řekne, že si jeden žlutý může vzít. V momentě, kdy se žlutého dotkne, zmizí.
Ze stýce Andrewa se nakonec vyklube něco jako čaroděj, alespoň on to o sobě tvrdí. Prsteny totiž dokáží přenést do jiného světa. Žlutý pryč, zelený zpět domů. A tak se Digory vydává za Polly, aby ji přivedl zpět.



Úžasný les:
Polly s Digorym se pomocí prstenů dostanou do zvláštního a krásného lesa s mnoha malými jezírky. Předpokládají, že jezírka vedou do různých světů a les je jen přestupná stanice. Digory chce zkusit do některého vstoupit a přenést se do jiného světa, ale Polly se moc nechce. Nakonec jí přemluví a tak se dostanou do světa, kde slunce svítí červeně a oni stojí na nádvoří něčeho jako paláce. Je to tam divné.

Zvonek a palička:
Dostanou se do místnosti, kde je spousta sedících soch, přemýšlí nad tím, co jsou zač, když spatří zvonek a u něj paličku. Digory je moc zvědavý, co se stane, když paličkou do zvonku udeří. Polly se do toho nechce, ale Digory si nedá říct a do zvonku udeří a v tom se probere nádherná žena.


Zlá čarodějnice:
Ovšem ukáže se, že žena je moc zlá. Vládne městu jménem Charn, které ve válce kouzlem zničila i se všemi lidmi, aby vyhrála a město nezískala její sestra. Chce se dostat do jiného světa, kde by mohla vládnout a tak se s dětmi chtě nechtě dostane do Londýna, kde natropí spoustu problémů.

Kouzelná země Narnie:

Je to kouzelná země, která vznikla, když se tam děti dostaly bohužel i s čarodějnicí, která nakonec uprchne. Je to země, kde určitá vybraná zvířata mluví a mají rozum. Vznikla ze zpěvu lva, který se jmenuje Aslan. Když cokoliv zasadíte, vyroste z toho strom, ovšem jen jeden den po stvoření tohoto nového světa.


Hodnocení: 

Tímto bych také chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

Angličtina pro samouky: začátečníci a středně pokročilí

Musím říct, že tato angličtina pro samouky je pro mě jednou z nejpřehlednějších angličtin pro samouky. Každá lekce je rozdělena na slovní zásobu, gramatiku, cvičení a článek.
Kniha má jakoby dvě části. Jedna se týká angličtiny pro začátečníky a druhá angličtiny pro pokročilé. Spolu s knihou dostanete i CD, na kterém si můžete pouštět výslovnost slovíček.
Velice pěkné grafické zpracování knihy a pro mě také přehlednost.
Musím jedině doporučit. :)

Tímto bych také chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

Recenze - Pobřežie hrôzy

Anotace: 

Pokračovanie temného Lesa kostí. Jediný okamih dokáže Gabrielle prevrátiť život naruby. Spolu s mamou žije v majáku na konci mestečka Vista. Mesto chráni bariéra pred Mudmi, ktorých aj naďalej ovláda jediná túžba – večný hlad po ľudskom mäse. Chuť zakázaného ovocia a túžba nasledovať priateľov a chlapca, pre ktorého jej srdce prudšie bije, však Gabrielle razom zhorknú, a tak na vlastnej koži zistí, akí sú Zabijaci rýchli, že Vyznávači znovuzrodenia naozaj existujú, a že v mŕtvych zónach medzi chránenými územiami Protektorátu sa občas všeličo deje... A Gabrielle zisťuje, že cesta späť do Lesa kostí je nevyhnutná.

Můj názor:

Musím říct, že druhý díl této série se mi líbil mnohem víc, než ten první. Zřejmě to bylo tím, že tady skoro nikdo neumřel.  Děj druhého dílu se odehrává o několik desítek let později. Hlavní postavou je Gabriel. Dívka, která si o sobě myslí, že není tak silná jako její matka a nikdy taková ani nebude. Ovšem opak je pravdou. Určité okolnosti ji donutí být silnou. Celý život žije se svou matkou v majáku na pobřeží za ochranou bariérou, která je odděluje od Mudú (znesvěcených). Ve Vistě, kde Gabriel žije se lidem postihnutým infekcí neříká znesvěcení jako to bylo v Lese kostí, říkají jim Mudovia. Život Gabriel se ale zásadně změní a obrátí na ruby, když se svou nejlepší kamarádkou Cirou, jejím bratrem Catcherem a dalšími přelezou přes bariéru. Ano, ze začátku je to fajn, ovšem když je napadne zabijácký Mud, je vše jinak. Někteří se přemění, další jsou infikovaní, některé chytí regruti, jediná Gabriel uteče.

Ano, vyčítá si to, že své kamarády nechala ve štychu, co ale mohla dělat? Mohla tam zůstat, ale chytili by ji a nebo nakazili Mudovia. Její nejlepší kamarádku Ciru chytili také a Catcher? Toho kousli, když bránil Gabriel. Cira a ostatní které chytili jsou potrestáni tím že musí nastoupit k regrutúm, kteří chrání Vistu proti Mudúm. Gabriel se nemůže smířit s tím, že Catcher zůstal za bariérou, ale má velký strach se tam vrátit. Nemá ale jinou možnost, protože ji chycení vyhrožují, že ji nahlásí jestli tam nepůjde a nenajde Catchera kvůli Cire.

Ciru jsem měla ráda kvůli tomu, jaká byla. Věřila, že ve světě před návratem byli superhrdinové, kteří toho dokázali mnohem více než lidé, byla nebojácná, usměvavá, ale poté co ji chytili se úplně změnila. Není se čeho divit, k regrutům nechtěla, ale nic s tím nemohla nadělat. Ovšem další, které chytli jsem vyloženě nesnášela. To jejich chování mě absolutně vytáčelo. Najednou ze sebe dělali, že jsou lepší kamarádi Ciry než byla Gabriel, protože utekla, ovšem byl to jejich problém, že neutekli, Gabriel se například Ciru snažila přesvědčit, ale neposlouchala.

Nakonec se Gabriel dostane přes bariéru pomocí loďky, kterou mají u majáku a dopluje tam přez ocean. Tam se poprvé setká s Eliasom, novou postavou která se objevila v této knize. Elias ji pomůže utéct před znesvěcenými, kteří jsou na pláži a taky ví, kde je Catcher. Chatcher je nakažený a vypadá to dost zle. Když se s ním Gabriel setká, opravdu nevypadá dobře. Slíbí mu, že se za ním vrátí než se přemění. Už tohle je podle mě známka toho, že je to velice silná osobnost, protože kdo by dokázal slíbit, že znovu přejde přez bariéru a vystaví se nebezbečí, jen aby viděl svého milovaného a byl s ním do konce.

Elias je naprosto skvělá postava. Měla jsem ho ráda už od začátku. Rozhodně jsem si ho oblíbila víc než Catchera. Nevím, ale na Catcherovi mi prostě něco vadilo. Zato Elias, ten byl naprosto skvělý. Kdykoliv mohl, pomáhal Gabriel. Byl prostě úžasný :D Měl ovšem take plno tajemství, které se postupem knihy odhalovaly. A můžu říct, že byly opravdu zajímavé.

Imunost, je to vůbec možné? Ano je, tak jako snad ve všehc seriálech a filmech se najde vždy alespoň jeden člověk, který je imunný vůči nějakému viru, tak tomu je I tady. Jenže, co dělají s takovými lidmi? Co by jste řekly, když tito imuní lidé se dostanou mezi Mudy a ti jim neublíží, protože si myslí, že jsou jedním z nich? No jistě, využívají je, pro vlastní potřebu a jejich blízké a lidi na kterým jim záleží drží jako “rukojmí” aby imuní dělali to co chtějí.

V průběhu knihy se dostáváme zpět na chodníky do Lasa kostí. Už vám to prostředí plotů a věčné stonání Mudů chybělo? Nezoufejte, dočkali jste se. Hlavní hrdinové se vydávají do Lesa kostí, aby utekli z Visty. Čekají je všelijaké nástrahy, v patách mají regrúty, kteří je honí a snaží se je dostat zpět do Visty. Ale nejen to, lepí se na ně spousta dalších problem. Nemají to vůbec jednoduché.  Gabriel se navíc o sobě dozvídá dost zajímavé a zásadní věci z minulosti, které toho taky dost změní.

Podaří se jim utéct a dostat se z Lesa kostí? To vám nepovím, přečtěte si knihu sami J stojí to za to.

Ještě jednu věc vám ale můžu říct, V knize se objeví postavy, které si budete určitě dobře pamatovat z předchozí knihy.

Naprosto dech beroucí kniha. Libilo se mi, že autorka zbytečně nerozvádí každou maličkost. Věci, které vám nedávají smysl a souvislosti se nakonec rozuzlí a vy se dozvíte to, co by vás ani ve snu nenapadlo.

Hodnocení:  

Tímto bych také chtěla moc poděkovat nakladatelství Slovart.sk za poskytnutí recenzního výtisku.

Lia

Recenze - Čísla 2:Chaos

Anotace:

Adam je šestnáctiletý kluk, který se vzhledem neliší od svých vrstevníků. Přesto je naprosto výjimečný. Stejně jako jeho matka i on vidí čísla. Když se někomu podívá do očí, vidí je. Zpočátku nevěděl, co znamenají. V den smrti své matky pochopil, že jsou to data úmrtí. Vede si poznámky ve svém bloku, kam zapisuje informace o lidech, s nimiž se setká, a jejich čísla. Na stránkách se neustále opakuje číslo 112027. Je jasné, že ten den se stane v Londýně katastrofa velkého rozsahu, při níž zemřou tisíce lidí.

Osudné datum se neodvratně blíží a Adam se trápí čím dál víc. Neví, co má dělat. Neví, jak varovat lidi, aby Londýn opustili a zachránili si životy. Neodvažuje se o tom nikomu říct, bojí se, že by mu nikdo nevěřil. 
Ale není sám, kdo o katastrofě ví nebo ji alespoň tuší. Jeho spolužačku Sáru pronásleduje několik měsíců děsivý sen. Vidí Londýn v plamenech, bortící se budovy, mrtvé a zraněné v sutinách. Sára utíká z domova a Adam ji hledá, až ji konečně objeví v jednom squatu. Společně přemýšlejí, jak katastrofě zabránit a jestli je to vůbec možné. Podaří se jim najít způsob, jak lidi varovat? Pokusí se o to? A bude jejich úsilí vůbec k něčemu?

Budoucnost:

Děj knihy se začíná odehrávat v roce 2026 v Londýně. Musím říct, že Londýn, jak ho popsala autorka v knize mi naháněl husí kůži. Na každém kroku kamery, které vás neustále sledují, takže nemáte snad žádné soukromí, vědí o každém vašem kroku, kde zrovna jste, co děláte. Tohle ovšem nestačí, navíc děti, které se narodí okamžitě očipují, takže policie a další státní složky díky čipům a satelitům vědí, kde se kdo pohybuje. Připadalo mi to jako omezení lidské svobody. Jen těžko můžu popsat všechny své dojmy, které ve mně autorčin popis Londýna zanechal. Dalším problémem této budoucnosti jsou války a přírodní katastrofy, které sužují svět. Spěje to do záhuby. Člověk si tuto knihu musí přečíst sám, aby pochopil. Na mně osobně taková ta pochmurná atmosféra knihy přímo „dýchala“. Naprosto skvěle napsáno.

Adam:

Adam je šestnáctiletý kluk, který na první pohled vypadá normálně, jako všichni ostatní, má ovšem jeden „dar“. Vidí čísla, přesněji jsou to data, kdy lidé zemřou. Tuto schopnost zdědil po své matce Jem, která byly hlavní postavou v prvním díle této série. Adam není navíc zrovna ukázkou vzorného dítěte. Má svou hlavu přesně jako jeho rodiče, ale zároveň je citlivý a dokáže se postarat o lidi na kterých mu záleží.

Adam žije jen se svou babičkou, protože jeho máma zemřela na rakovinu. Musí s spolu vrátit do Londýna, protože město, ve kterém žijí sužují velké záplavy. Do Londýna se mu ale vůbec nechce, protože jeho máma ho varovala, že se tam stane něco zlého. Pokaždé, když Adam vyjde v Londýně ven, vidí kolem sebe mnoho lidí s číslem 01012027, opravdu mnoho lidí, což není normální. Ví, že v tento den se stane něco strašného.

Sára:

Je druhou hlavní postavou knihy. Je to dívka z velmi bohaté rodiny, která na venek vypadá spořádaně, opak je ale pravdou. Sára navštěvuje už několikátou školu, protože má velké problémy s chováním. Všichni ji hlídají, aby náhodou neutekla a něco neprovedla. Všichni ji považují za tu zlou, ale nikdo nevidí problémy, které za tímto jejím chováním stojí.

Jednoho dne se jí konečně podaří utéct ze školy a z domu. Nemá kam jít, její útěk ještě ke všemu komplikují kamery, které jsou v Londýně na každém kroku. Nakonec ji ale nikdo nechytí, s bydlením ji pomůže jeden kluk jménem Vinny. Bydlí ve sqatu, kde se jí nevede zase tak špatně. Vinny se o ni stará, je sice drogově závislý, ale obstarává jídlo, oblečení a další věci. Sára je navíc těhotná, takže se jí za několik měsíců poté, co utekla z domu narodí dcera jménem Mia. Svou dceru má velice ráda i přes to, kdo je jejím otcem.

Musím říct, že Sáru jsem opravdu obdivovala v tom, že byla tak silná, dokázala se postarat o dítě ve špatných podmínkách a s minimální zkušeností.

A aby toho na ni nebylo málo, neustále má hroznou noční můru, která se jí zdá každou noc. Vidí hořící dům ve kterém je ona, Mia a ještě jeden kluk, který její dceru nese do plamenů. A na konci toho všeho vidí číslo 01012027.

Démon s hodnou duší:

Když Sára poprvé spatří Adama ve škole, myslí si, že je to démon, nechápe, jak je možné, že kluk z jejich snů vůbec existuje. Má strach o své dítě, protože ve snu vidí, jak ho odnáší do plamenů. Ovšem postupem doby ji k Adamovi začíná něco přitahovat. Poté ale uteče a několik měsíců se spolu nevidí. Po dlouhé době se náhodou potkají, ale Sára se s Adamem nechce bavit. Jak tomu ale bývá, postupně si k sobě začínají nacházet cestu. Až se z nich stane něco víc než přátelé. Ovšem pořád tady je to neodbytné datum 01012027, které nepředvídá nic dobrého a k tomu Sářin sen.

Londýn je v troskách:

Adam spolu se svou babičkou se snaží varovat lidi, aby opustili Londýn, ale skoro nikdo je neposlouchá, ani vedení města s tím nechce mít nic společného. Na nový rok 2027 se jejich varování ukáží jako pravdivá, když Londýn postihne katastrofa. Zemřou tisíce lidí a mnoho dalších je zraněných. Budovy, mosty jsou zničeny. A Sářin sen? Tak ten se ukáže jako pravdivý, akorát je to všechno trochu jinak, než se na první pohled zdálo.

Kniha:

Kniha skončila celkem otevřeně, takže jsem zvědavá na další díl a na to, jak se to bude dále ve vztahu Sáry a Adama bude vyvíjet. Kniha je psaná z pohledu Sáry i Adama. Takže příběh vidíte z pohledu dvou lidí.

Čísla se dají změnit!

Hodnocen: 

Tímto bych také chtěla poděkovat nakladatelství Egmont za poskytnutí recenzního výtisku.

Recenze - Percy Jackson:Moře nestvůr

Anotace:

Percy Jackson už si zvykl na to, že není jen tak obyčejný kluk z New Yorku - jako syn boha moří Poseidóna patří do dvou světů, lidského i mytologického, kde se to hemží záludnými a krvelačnými nestvůrami. A spousta těch příšer, které dřív znal jenom ze starých řechkých pověstí, mu teď usiluje o život... 
Po nečekaně klidném školním roce se poslední den před prázdninami na Percyho sesype celá lavina problémů - hodina tělocviku se promění ve vybíjenou s lidožravými obry, kamarád Grover se dostane do problémů a Táboru Polokrevných hrozí zničení. A tak se Percy a jeho přátelé vydávají na další nebezpečnou výpravu...

Percy a jeho trable:

Poprvé za celou dobu, co Percy chodí do školy to vypadá, že konečně dokončí jeden ročník, bez toho aby se něco stalo. Ani sedmá třída nakonec ale není výjimka. Poslední den ve škole na něj zaútočí Laistrygoni a snaží se jej v tělocvičně přede všema zabít. Lidé ovšem mýtické bytosti nevidí, takže spoušť, kterou napáchají svedou na Percyho a ten raději spolu se svým nejlepším přítelem Tysonem a Annabeth, která mu přišla pomoci utíkají. Odjedou do tábora polokrevných, kde se děje něco divného.

Zkáza tábora:

Tábor polokrevných jde do záhuby. Thaliin strom, který posiloval ochranu tábora, aby se tam nedostaly žádné nestvůry někdo otrávil a navíc na tábor neustále útočí nestvůry. Cheiron je odvolán a na jeho místo nastupuje Tantalos, který je naprosto příšerný. Mně osobně lezl krkem J Na tábor neustále útočí nestvůry a síla Thaliina stromu slábne. Je potřeba zasáhnou a uzdravit strom, aby se hranice posílili.

Percy má bratra:

Ano je tomu opravdu tak. Jeho kamarád ze školy jménem Tyson je jeho bratrem. Je to kyklop, který žil na ulici, kde ho odložili. V táboře se k němu jako otec přihlásil Poseidon. Všichni se samozřejmě Percymu smály, protože kyklopové jsou považováni za méně cenné a hloupé, navíc se jim nedá věřit. Tyson je ovšem jiný. Je hodný, milý a neměl to v životě vůbec jednoduché, vyrůstal od narození sám, neustále na něj útočili nějaké nestvůry, před kterýma se musel bránit. Moc jsem si ho oblíbila. Ano byl takový pomalejší, lítostivý, ale přirostl mi k srdci a navíc ty jeho dobré hlášky J Když třeba o Cheirónovi prohlásil jé koník.

Percy se za něj ze začátku stydí a snaží se i tak trochu vyvracet, že jsou sourozenci, ale postupem knihy si k sobě najdou cestu.

Grover v nebezpečí:

Pamatujete si ještě z prvního dílu Grovera? Je to satyr, který hlídal Percyho. Na konci knihy se vydal do světa hledat Pana. Bohužel se ale dostal do problémů. Uvěznil ho kyklop jménem Polyfemos. Grover teď kontaktuje Percyho ve snech, že potřebuje pomoc. Polyfemos totiž jí satyry, ale v Groverově případě je to jiné, chce si ho vzít, protože si myslí, že je to Kyklopka, má na sobě totiž svatební šaty. Percy chce Groverovi pomoct a navíc zjistil spolu s Annabeth, že Thaliin strom by mohlo uzdravit zlaté rouno, které má Polyfemos.

Další výprava:

Percy se chce zúčastnit výpravy, ve které by zachránil Grovera a získal zlaté rouno. To mu ovšem v táboře nepovolí a místo něj na výpravu pošlou Clarrise (dcera Árese). Percymu to ale nedá a spolu s pomocí Hermese se on, Anabeth a Tyson vydají na výpravu. Potřebují se dostat do Moře nestvůr, které leží v Bermudském trojúhelníku.

Na cestě se setkávají s Lukem, který v prvním díle chtěl zničit Olymp. Má v plánu přivést zpět titána Kronose, který nemá v plánu rozhodně nic dobrého. Percy a jeho přátelé se nakonec dostanou z Lukova zajetí a potkávají se s Clarrice které patří tato výprava. Společně doplují skoro až do moře nestvůr. Ale jejich loď je zničena a vypadá to, že přežili jen Annabeth a Percy.

Moře nestvůr:

Moře nestvůr je velice zajímavé. Na Percyho a Annabeth tam čeká mnoho nástrah a překvapení. Setkají se s Kalypsó, odolají Nymfám, až se nakonec dostanou k Polyfemovi. Tam objeví Clarrise a Grovera v zajetí Polyféma. Ten si chce pořád Grovera vzít a Clarrise chce udělat jako hlavní chod na svatební hostinu. Hrdinům se nakonec podaří utéct a získat zlaté rouno.

Tábor je zachráněn, strom vyléčen a Cheirón se vrací zpět. Ovšem nastává nečekaná věc, Thalia se objeví živá, což není možné a Kronos se pořád snaží povstát. 

Hodnocení: 

Tímto bych také chtěla moc poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.